Město Studénka, dnes nejmladší město okresu Nový Jičín, vzniklo v roce 1959 spojením obcí Butovice a Studénka. V roce 1975 byla k městu připojena i obec Nová Horka. Město leží 25 km severovýchodně od Nového Jičína v rovinaté oblasti se zbytky lužních lesů, obklopeno loukami a rybníky. Katastrem obce protéká řeka Odra s přirozenými meandry a tvoří krásné přírodní okolí s jedinečnou flórou a faunou.
Dosažitelnost
Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.
- Autobusová doprava :
Městem projíždí 10 příměstských autobusových linek směr Bílovec, Kopřivnice, Nový Jičín, Ostrava a také jedna linka MHD.
- Železniční doprava :
Studénka je rovněž důležitým dopravním uzlem na železniční trati Bohumín – Přerov.
Historie města
První písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412), ale ves existovala patrně již dříve. Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467 – 1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později Pražmům z Bílkova, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému bíloveckému panství. Za svou účast v protihabsburském odboji počátkem 17. století zaplatili Pražmové ztrátou majetku, a tak byla po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře prodána Studénka jako konfiskát královskou komorou v roce 1634 Václavovi z Vrbna, který ves s tvrzí připojil ke svému fulneckému panství, i když byla Studénka zapsána v opavských zemských deskách jako samostatný rytířský statek. V 18. století koupili Studénku Gottfried Emanuel a Jan Václav z Mönnichu a v 19. století připadla odkazem hraběnce Marii Blücher von Wahlstatt. Blücherové z Wahlstattu připojili Studénku ke svému statku v Bravanticích. Od roku 1850 patřila obec Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k soudnímu a politickému okresu Bílovec a konečně od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín.
Butovice byly do konce roku 1958 samostatnou obcí, dnes jsou místní částí města Studénky. Ves se poprvé připomíná v roce 1324 jako Bothenwald a původně patřila asi k Opavsku a fulneckému panství.
Nová Horka, která je dnes místní částí města Studénky se poprvé připomíná již roku 1374 - 5 jako Neuhibl (Newhubel). Obec byla nejprve lénem olomouckého biskupství a později patřila ke štramberskému panství pánů z Kravař. Největšího rozkvětu dosáhla za posledních majitelů, hrabat Vetterů z Lilie, kteří si v Nové Horce postavili zámek, kde bydleli až do roku 1949.
Památky
Mezi chráněné kulturní památky ve Studénce patří v první řadě budovy Starého a Nového zámku. Nový zámek i se zámeckým parkem vznikl v letech 1860 až 1863 a je v současnosti využíván ke kulturním a komerčním účelům. Nachází se zde např. stylová obřadní síň, již zmiňované Vagonářské muzeum, knihovna a fotoateliér. K dalším kulturním památkám ve Studénce patří církevní památky a kostely. V Butovicích je to barokní kostel Všech svatých, který je chráněnou památkou s cennými oltářními obrazy malíře J. G. Frommela z let 1788 – 1789, ve Studénce pak kostel sv. Bartoloměje přestavěný v novobarokním stylu. Z dalších památek jmenujme např. zámek v Nové Horce, kaple sv. Anny, kamenný kříž, zámecká brána.
Kultura
K aktivnímu využívání volného času ve městě přispívají četné kulturní a společenské akce. K jejich zajišťování město zřídilo příspěvkovou organizaci Městské kulturní středisko Studénka, které spravuje dvě knihovny, Vagonářské muzeum a zabezpečuje natáčení reportáží pro kabelovou televizi. Raritou Studénky je jistě tamburašský soubor Brač Richarda Gelnara s více jak devadesátiletou tradicí. K největším úspěchům souboru patří 2. místo na festivalu tamburašské hudby v chorvatském Osjeku (1998), které obsadil v konkurenci 35 souborů z celé Evropy.
Sport, příroda
Dobré podmínky pro sportovní vyžití občanů města nabízí areál letního a zimního stadionu, sportovní centrum s bazénem, saunou, perličkovou lázní, bowlingem a soláriem, v horkých letních dnech pak městské koupaliště. Především dětem a mládeži slouží dráha BMX. Ve městě se také nachází tenisové kurty, jezdecký areál, fitness centrum a další.
Milovníky přírody zaujme kouzlo krajiny Poodří připomínající anglický park, který je protkán četnými turistickými a cyklistickými stezkami. Nejcennější lokality Poodří zpřístupňuje veřejnosti naučná stezka Kotvice, jejíž úvodní zastavení vítají návštěvníky u Pasečného mostu ve Studénce a u mlýna v Nové Horce. V roce 1970 byla v blízkosti Studénky, mezi Novou Horkou a Albrechtičkami, zřízena přírodní rezervace „Kotvice“ chránící rybník s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Významné osobnosti
Ze Studénky pocházel a jejím nejslavnějším rodákem byl pražský arcibiskup a kardinál František Tomášek. Člověk, jehož uznával celý český národ i nejvýznamnější zahraniční osobnosti, se narodil 30. června 1899 ve Studénce. V roce 1990 byl jmenován čestným občanem Studénky. V roce 1993 byla na škole, kde se narodil, odhalena pamětní deska. Zemřel 4. 8. 1992 v Praze.
Nejslavnějším butovickým rodákem je pravděpodobně Matyáš Reinscher, jeden z projektantů a stavitelů Vítkovických železáren, učitel na vídeňské polytechnice, stavitel železáren v Rakousku, železniční projektant a konečně spolu s několika jinými českými inženýry zakladatel železniční dopravy v Rusku. Narodil se v Butovicích v domě č. 126.
Jan Böhm – nezapomenutelný vlastenecký kněz, hrabyňský farář, připomínaný básníkem Petrem Bezručem se narodil 15. srpna 1824 ve Studénce. Jeho zásluhou byl v poutním místě – Hrabyni vystavěn nový chrám. Zasadil se také o vybudování nového kostela ve Studénce.
Ubytování a stravování
Návštěvníci a občané Studénky zde mohou vybírat z velkého množství restaurací, kaváren a hospůdek, ubytování nabízí Sportovní centrum Studénka (556 402 575) a hotel „Vagónka“ (556 402 832).
Zdroj informací: Město studénka