Město Dolní Benešov je městečko na Hlučínsku, které je obklopeno malebnými rybníky, z nichž největší je rybník Nezmar. Rybníky a rybaření předurčily v historii městu i znak. Město Dolní Benešov se rozkládá na levém toku řeky Opavy, uprostřed mezi spojnicemi měst Opavy a Ostravy v nadmořské výšce 235 m. Severně se rozkládá Hlučínská pahorkatina a jižně Oderské vrchy.
Správní území města má výměru 1480 ha. Město má asi 4356 obyvatel.
Dosažitelnost
- Silniční spojení : silnice I.třídy č.56 Opava - Ostrava a silnice - II. a III. třídy
- Autobusová doprava : Ostrava, Hlučín, Opava a s okolními obcemi Bohuslavice, Bolatice, Chuchelná, Sudice ...
- Železniční doprava : trať č. 317 Opava východ - Hlučín.
Historie města
Mocný šlechtický rod Benešoviců, z něhož pocházeli slavní páni z Kravař, zvěčnil své jméno v osadě, připomínané poprvé v listině z r. 1213. Benešov se stal významným panským sídlem, protože moravský markrabě Jan Jindřich prostřednictvím svého tchána, opavského vévody Mikuláše II., dohodl v r. 1371 jeho směnu za hrad Drahotuš u Lipníka n. B. Významný rod pánů z Drahotuš do Benešova přišel následujícího roku. Pravděpodobně k nim náležel Mistr Konrád z Benešova, který úspěšně svedl s profesory pražských vysokých škol spor o příslušnost zdejšího obyvatelstva k českému národu a náležel k horlivým bojovníkům za získávání dalších výsad pro Karlovu univerzitu. Sblížil se tak i s Mistrem Janem Husem. Byl prvním českým spisovatelem z Opavska. Kuník z Drahotuš náležel k dalším Husovým stoupencům a 2.9.1415 se stal signatářem stížního listu kostnickému koncilu proti Husově upálení.
Jan z Benešova jako první volený zemský komorník jednak přispěl k tomu, že se opavské zemské desky vedly od r. 1424 česky a jednak se stal ručitelem náboženské svobody. Korvínova křížová výprava proti stoupencům krále Jiřího z Poděbrad a následná dočasná uherská nadvláda přinesla i Benešovu značné škody a vyčerpání. Proto Drahotušové vymohli na králi Vladislavovi Jagelonském 9.4.1493 povýšení Benešova na město s udělením práva jarmarku a týdenního trhu. Město dostalo právo pečetit zeleným voskem a v erbu mělo štiku držící plotici v tlamě. Drahotušové osvobodili měšťany od robot a poskytli jim právo vařit pivo. Koncem 16.století vymřeli po meči a následnické právo v dědictví r. 1594 rozhodnutím zemského práva opavského přešlo na pokrevně příbuzné Šípy z Bránice. Jenže na dvoře císaře Rudolfa II. provedla katolická klika na sklonku 16.stol. vládní převrat a rozhořel se rekatolizační boj, který postihl i Dolní Benešov jako sídlo panství. K němu patřily obce Bohuslavice, Kozmice a Závada. Protiprávně se jej zmocnili Mošovští z Moravčína. Felix Mošovský se převratem stal hejtmanem Pražského hradu a nátlakem na císaře docílil, že v r.1598 bylo panství Šípům odňato a přiřknuto jeho bratru Janovi. Rekatolizace začala stavbou kostela v Dolním Benešově a vypovězením zdejších českých bratrů. Jan Mošovský se totiž stal v r. 1602 podkomořím markrabství moravského a horlivě inicioval rekatolizaci ve všech moravských městech. Za svou činnost si vysloužil takovou nenávist, že byl v r. 1608 zavražděn. Zdejší tvrz ze 14.století byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na renesanční zámek
Dle karolínského katastru na dolnobenešovském panství bylo k r. 1721 13 vrchnostenských zahrad a mlýn o čtyřech složeních, 1 mlýn o jednom složení, 1 krčma a 10 rybníků /nejvíce na celém Opavsku/. V samotném Benešově byl Mlýnský rybník, 2 panské zahrady a stálo tam 38 domů. Z 33 poddaných bylo 20 sedláků a 13 zahradníků. V majetkové držbě Mošovské a jejich dědice r. 1710 vystřídali baroni Kalkreutové, r. 1774 Henneberkové a r. 1846 Rothschildové. V revolučním roce 1848 došlo na panství k povstání, při kterém vzbouřenci na několik dnů ovládli město a obsadili i benešovský zámek, který měl po přestavbě od 18.století barokní podobu.
V roce 1890 byla v Benešově postavena továrna D.J.Holuschi jako strojírna, slévárna a výrobna obráběcích strojů. Rothschildové zde vybudovali elektrárnu. Po připojení Dolního Benešova k ČR mělo r. 1921 město rozlohu 1074 ha, 241 domů, školu z r. 1837, 3 hostince a Koskovu pilu. Záhy zde vznikl odbor Matice opavské, byla založena mateřská škola Matice opavské a živnostenská pokračovací škola Matice opavské. Moravskoslezská armaturka se stavěla v letech 1949 - 1953 a pro ni v r. 1951 byla postaveno podnikové sídliště Osada míru. Do seznamu kulturních památek byl zařazen již výše zmíněný zámek se zámeckým parkem, kostel sv.Martina, přestavěný r. 1747 s věží z r. 1860, kostnice z 18.století, pseudogotická kaple od F.Exnera z Brém, barokní socha Immaculaty z r. 1784 na náměstí Cypriana Lellka.
Zábřeh – součástí Dolního Benešova je část Zábřeh, v této části se nachází významná národní přírodní památka Zábřežské louky, jedná se o rašelinné louky s význačnými mokřadními společenstvy rostlin, typickými pro Hlučínsko, s bohatým porostem olšin a ostřic.
Významnou a dominantní budovou je kostel sv. Urbana ze 30 let minulého století. Další architektonicky zajímavou budovou je bývalý zámeček, který patřil k místnímu velkostatku. Tato budova byla po válce upravena na místní školu, která zde sídlí dodnes.
Na okraji Zábřehu se nalézá místní sportovní letiště, je zde možno si zajistit vyhlídkové lety či seskoky padákem.
Dolní Benešov v historii několikrát ztratil statut města, avšak naposledy mu byl navrácen Parlamentem ČR 1. 2. 1996.
Kultura a sport
Ke kulturním památkám ve městě patří především kostel sv. Martina s kaplí z roku 1669 a věží postavenou v r. 1863, kaple sv.Kříže ze 70 let 19.století a zámek ze 16.století, přestavěný v 19. a 20. století. Součástí zámeckých budov je obřadní síň a zámecká kaple, která slouží jako muzeum. Vedle cechovních insignií jsou zde vystaveny originály barokních soch Immaculaty a Jana Nepomuckého. Okolí zámku tvoří anglický park z přelomu 19. a 20. století, z části obklopený kamennou zdí.
Město nabízí sportovní vyžití v nově zrekonstruovaném Sportcentru, kde naleznete 2 bowlingové dráhy, fitnes, squosh a možnost relaxačních masáží (+420 731 522 621).
Dále je zde i fotbalový areál, ve kterém je možno navštívit a sportovně využít tenisové kurty, krytou tenisovou halu, volejbalové hřiště, sportovní halu a fotbalový stadion FC MSA Dolní Benešov (+420 553 651 416). V městské části Zábřeh se nachází sportovní letiště, kde jsou nabízeny vyhlídkové lety a parašutismus prostřednictvím Slezském aeroklubu Zábřeh (+420 553 655 077).
Ubytování nabízí dvě ubytovny, v několika zařízeních se můžete stravovat a posedět v příjemném prostředí.
Z kulturních zařízení postavených ve 20. století je nejvýznamnější kulturní dům z počátku 20. století na náměstí Svobody a později postavený nový kulturní dům na Opavské ulici z roku 1986. Kulturním akcím taktéž slouží zámecký park, obřadní síň, která je využívána k výstavám a koncertům.
Cykloturistika po místních stezkách po březích řeky Opavy a okolí s napojením na trasy regiounu Matice Slezské, možnosti jachtingu a rybaření na místním uměle vytvořeném jezeře – štěrkovna.
Ubytování nabízí Penzion Herta (553 651 260) a Dům č. 306 Osada Míru (553 652 156).
